Už je to hodně dávno Co vyhnali nás z ráje S plamenným mečem za vrata: Jděte a zrajte, pláňata...
A tak tu tedy zrajem Říkáme od té doby My dozrajeme časem Skryjeme rány jizvami Vždyť nejhorší je za námi Kdo ale přitom ptá se...
Jak dlouho budem říkat kdyby A potom dělat stejné chyby Jak předtím nejmíň tisíckrát Jak dlouho budem kalit vodu Jak rybám tak i svému rodu Jak dlouho ještě budem zrát
Míváme občas dojem Že už se sotva leknem Že máme jistou zkušenost A dobře víme kdy říct dost Tak kdy to tedy řeknem
Jak dlouho budem shánět zbraně A maskovací sítě na ně Vždyť hloupost nelze maskovat Jak dlouho budou vojska v sedle Než pochopíme jak jsou vedle Jak dlouho ještě budem zrát
Jsme plody jedné země Jen jediného stromu Kdy asi všichni poznáme Že jiný strom tu nemáme Kdy dozrajeme k tomu
Je psáno v jedné moudré báji Že všichni už jsme dávno v ráji Proč toužit někam do nebe My budem zrát jak v lánech zlato Až jednou ráno přijdem na to Jak vyzrát sami na sebe Jak vyzrát sami na sebeTeksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
