Vzpomeň, jak jsme půlili noc v peřinách z kopretin. To od té chvíle volám o pomoc, že zůstal jsem Markétin.
Když pláče ti duše, tančíš pod okapy, z dešťové vody máš plesový šat. Políbíš poprvé a zatneš drápy. Je zoufalé zkoušet tě nemilovat
Když svlékneš se, hoří slova v mých básních a brzy drolí se pro nevýznam. Zčásti tě tvoří mé představy a sny, zčásti pak vítr z dvou světových stran.
Jsem z rtuti, ty prý z ocele, chutnáš jak ovocný čaj. Navštiv mě v mé cele, až opustíš svůj bludný kraj.
Jsi hravá, jak světlo dortových svíček, když stojí mu v cestě má silueta. Nemoh jsem odtrhnout oči z tvých víček, když spala jsi a já se strachy klepal.
Sečet jsem dech, co tu po tobě zůstal s výmluvným důlkem na posteli. Se srdcem na dlani mi zacpáváš ústa, že se nehodím pro lásku - že jsem nedospělý.
Až jednou se jiný dotkne tvých ramen a ty ucítíš ono jemné chvění, věř prosím, Markétko, nebudu raněn, že budeš-li šťastná, budu spokojený.Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
