Znal jsem jednu vílu, která tančívala na louce u silnice, která vede z Brna do Olomouce, zlehounka se dotýkala vousů strejdy ječmene, a já čekal, až jí hebké šaty sklouznou z ramene.
Šaty sklouzly a já koukal, ležel v trávě, tajil dech, milióny galaxií běhaly mi po zádech, jelikož však měl jsem rýmu, kýchl jsem a stalo se, že se lekla a skončila ten svůj tanec na nose.
Přišla ke mně jen tak, nahá, a beze všech rozpaků jemným hlasem zazvonila: „Co šmíruješ, prasáku“, vod tý doby moje duše ztvrdla jako z ocele, netoulám se po loukách a radši koukám na tele-vizi.Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.