Špína je velmi relativní pojem, někdo je čistej, i když páchne třeba hnojem, někomu nepomůžou mejdla ani louhy, kam sáhne, všude dělá černý šmouhy.
Čistej i špinavej se potkáváme denně, čistej i špinavej si denně ruku podá. Bojím se špíny, proto žiju v karanténě, ač spousta pochybností ve mně hlodá.
Bojím se nákazy, či nechci kazit druhý, jsem ještě čistej, nebo už mám v duši skládku? Tak hledím na papír a vztekle lámu tuhy, nejspíš to vezmu pěkně od začátku.
Člověk se narodí, je voňavej a čistej, plínky se vyvaří a zbytek spraví olej, proto je malej člověk sám sebou tak jistej a velcí, ti si na něj nedovolej'.
Jen trošku vyroste, tak překvapeně zjistí, že na tom nejhůř budou právě lidé čistí. Kdekdo je pošpiní a pak si ruce meje a špína v duši, ta se hravě skreje.
A proto začíná žít podle těchto zásad, pochopí, kdy je třeba truchlit, a kdy jásat. A čistou pravdu denně krmí hrstí mouru, aby se lépe vešla do žentouru.
Čistej i špinavej se koupáme a mejem, ve vanách zbyde po všech stejně kalná voda. Ty sračky překryjeme drahým intimsprayem a každej každýmu zas ruku podá.Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
