Táži se, zda ta zem je vskutku mojí zemí, či jenom obrazem, ukrytým za mřížemi řeči - a vzpomínek, jež zvolna odcházejí...
Táži se, zda ta vlast je vskutku mojí vlastí: i zde přec vzlétá z brázd skřivan - a nad propastí rozkvétá barvínek, tymián se šalvějí...?
Táž hudba ve vzduchu, jenž plný exhalací. Pro chudé na duchu vždy totéž pro legraci - a vždy kus za kus. Tíž hlupáci hloupost chválí,
i země skoro táž, nad ní se nebe klene. Snad jednou rozmotáš to klubko zauzlené, nebo ho upustíš - někam se zakutálí...
Románská gotika a barok s renesancí i zde se dotýká. I zde se samozvanci vloupali do vinic - a v černém chodí vdovy,
i tady nad hroby bdí kříže polámané, jež nikdo nezdobí - a stejný vítr vane v čase, jenž není nic a přec je osudový.
Na sloupech bez hlavic dvojoblouk píše trojku. Můj pas? Ach sotva víc než známka na obojku; a láskou měřeno? - pak jistě ještě méně!
Však plakat? Naříkat, když vím, že život mocných už stejně měří kat? Ne! Azyl malomocných má pro mne zavřeno. Dvacet let v karanténě!
Jenom když na sever od jihu táhnou husy, jsem znova v čase her... Na otce vzpomenu si, na bratra, na sestru - a hlavně na maminku.
A vším, co od ní mám - snem, veršem, zpěvem, řečí -, tím vším ji objímám... Co s tím, když povaleči z Ďáblova orchestru kydají na vzpomínku
hnůj slovních polucí a servilitu zvratků - "vše pro revoluci!"? Když vryli na oplatku kladivo s provazem a v chrámu cvika mastí?!...
Zní koncert od Brahmse pět minut před popravou. Jsem Lot - a neptám se. Jdu - s odvrácenou hlavou - usvědčen, že ta zem - je - vskutku - mojí vlastí...Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
