Trs trnů tesá "T" a tyran tleská z trůnu, je jaro desáté, jež voní po ocúnu, plyš prachu píše po zdech písmena šedivá, ne píseň, pouhý povzdech, který se nezpívá, který se nezpívá.
Pláč deště kropí sníh, den vypráví si s Vesnou, kdo vzdechne po písních, jež nezrozeny zesnou, jsou léta soudci přísní, jimž slzí nezbývá pro mrtvé sloky písní, jež nikdo nezpívá, jež nikdo nezpívá.
Tvar touhy v řezbách sní a ze snů slůvka spřádá, chlad světa bez básní, jež nikdo nepostrádá, vlas bardů vzkvetl plísní jak dřeva trouchnivá nad hroby mrtvých písní, jež nikdo nezpívá, jež nikdo nezpívá.
Strach s tichem - dary tmy, jež smíchu pouští žilou, a tryzna za rytmy, jež buší pod mohylou, [: jen povzdech plný stesku, když zima tesá "T", kříž na náhrobní desku pro jaro desáté, pro jaro desáté. :]Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.