Jak léta jdou a hroby přibývají, počítám vrásky, vryté do pleti, koleje běží, běží za tramvají jak dálka - sladkohořké prokletí. Má paměť - šedý věšák na vzpomínky, zítřek i dnešek změní na kdysi, k Maxovi zajdu, místo do Demínky, přečíst si dopisy, dopisy, dopisy.
Na stole kroužky po přelitých číškách, pelyněk s vínem, leskle lepkavý, a trapné básně v pramizerných knížkách, řídké jak bahno ze dna Vltavy. Zahrady oblékly se do šeříků, na bledém nebi temné obrysy, zčernala věž i růže na keříku, zůstaly dopisy, dopisy, dopisy.
Mé lásky stárnou, obklopeny vnuky, kamínky týdnů v broži s jaspisy, a čas, ten pianista jednoruký, počítá dopisy, dopisy, dopisy. Smích jako náplast na strhané rysy a trocha citu, aspoň ke vzteku, no zbývá, nežli čekat na dopisy, není-li doteků, není-li doteků, není-li doteků, doteků, doteků, není-li doteků, není-li doteků?Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
