Na co myslí zapomenutý básník z venkova v úvahách o volném pádu v sedmém patře nájemného domu? Na malichernou netečnost oranžových poštovních schránek Na vykřičené reklamy a přeplněné sudy nečasu Z pootevřených úst padají poslední nadýchnuté verše do vypůjčených kapesníků dívek, které potom ztrácí Vzpomíná na mámu na deště v polích na dech jarních zmatků a na zrající těla žen v dlaních Vzpomíná na nedospaná rána probděná ve zlacených dveřích Imaginace Je jako obraz nakloněný z rámu Za staženými roletami nedočkavě svítá Ubrání se pokušení poslední zapálené cigarety rozhodí ruce do posledních tónů půlnoční operety Nachýlený do hloubky vykřikne - Ach A nebe na něj donekonečna padáTeksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
