Perla byla nejkrásnějším koněm Který mě kdy v sedle nosíval Když jsem její boky stisknul Lehounce, vždy přešla v prudký cval Dotyky se dala vésti Tuhle krátkou chvíli štěstí Má rád každý žokej
Nenajdu už nikdy koně S její krásnou, něžnou, klidnou povahou S její stříbrolesklou srstí S bleskem v očích, bujnou hřívou za hlavou Věřte mi, že bez nadsázky Na nás vždycky vyšly sázky Já byl její žokej
V závodě o velký pohár Jezdce prvního jsem lehce dohonil A on se náhle v sedle shýbnul Vztekle tajně bičem Perlu uhodil Perla byla klisna skvělá Před závodem rozechvělá A já byl její žokej Půl roku jsem v sádře ležel Říkali mi - Perla už je dávno fit Bujnější, než byla prve Uvidíš, že opět budeš favorit Když jsem z nemocnice vyšel Potom poprvé jsem slyšel S ní už je ámen
Stál jsem jako bludný kámen Řekli mi, že nemohla už na nohy Poslední jí sedlo dali Sedlo měkké, připravené pro bohy Jede závod smrti, lásky Na ten nejsou žádné sázky To ví každý žokej Všechny poháry a věnce Sebral jsem a na smetiště vyhodil Řek jsem - kdo ji uhodil Tak toho musí také potkat jeho díl Neboť zabil pro kus zlata Slávu, která je mu svatá Víc než život
Potkal jsem ho v prázdný stáji Do dlaně jsem náhle popad jeho bič Viděl jsem strach v jeho očích Řek jsem: „Zmrzačils mě, zabils a teď křič” V boxech koně ztichli náhle Jenom z dálky zazněl táhle Smích kopyt Perly Kolikpak ti dali peněz Že jsi v tom mizerným derby zvítězil A byl bookmaker spokojen A kolik jsi z něj všivejch prachů vyrazil Řekni, noviny co psaly Do titulků jistě dali Tvý nevinný jméno
A jak tě chválil manažér Snad nebyl z tebe celej pýchou bez sebe A všichni přátelé z tvý stáje Vybájili tvoji jízdu do nebe Na vavřínech spal jsi klidně Zatímco mně bylo bídně Máš tvrdý spánek Byl velký potlesk na dráze Když moje tělo odnášeli v nosítkách A dámy z tebe šílely Když Perlu vzadu stříleli Ty sháněl jsi se po kytkách Víš, čím byly tolik těžký Tím, že já teď chodím pěšky A mám srdce prázdný
Teď se díváš do očí Kterým jsi s tímhle bičem Radost navždy vzal Moh bych tě bít - tu sílu mám Jenomže já jsem tenhle závod navždy vzdal Bylo vás víc, nebyl jsi sám Celej stadion byl vyprodán A já jel naposled Ptáte se, jak to dopadlo A jestli jsem tím bičem uhodil Ne, nebylo proč Jen jsem jej přelomil A pod nohy jsem mu ty třísky pohodil Čelo se mu lesklo potem V duši strach jej bodal hrotem Tím ostrým jak břitva
A šel jsem pryč a vzpomínal: Perla byl nejlepší kůň Co mě v sedle nosíval Když jsem její boky stisknul Lehounce, vždy přešla v prudký cval Dotyky se dala vésti Tuhle krátkou chvíli štěstí Má rád každý žokejTeksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
