i. (Okno dělničí) Umbrtka si sedí sám Klade salám na salám V řídkých vlasech si vši mne A ani si nevšimne Že není tak zcela sám Zpoza plotu klučina Neláká ho svačina Přesto kouká hladově Bujné čupří na hlavě No to víte, klučina Tenhle junák, hele ho Ssá z kalichu šerého Srká vlažné mlezivo Umbrtkovo neživo A Pán papá, hele ho Vláčný pohyb dělničí Silou lačných děl ničí Pán povstává v záklonu Kolem pasu záclonu Za ní okno dělničí A tím oknem vývod bokem třetím okem dokořán Čtvrtým uchem prvou branou druhá ústa vývod bokem Vzlíná sláva duchem hustá prozření i smyslů chrám Ranou duši rašelina plní měrou neslazenou Vývod bokem stlaný kůrou krmí chlapce hlt za lokem Náš Pán vypadaných loken z boku rouru co je šňůrou Pupeční i prádelní kde pod kolíčky cáry dní se V třepotání uvězněny bez pohybu věčně ženou Vývod bokem řetěz Páně portál prejtu velebený Kluka s městem prováže už mizí z nitra miráže A bezestinných citů tupé žáry dané světem Vývod bokem na obloze Mezi mraky hnije luna Šeptá šedý úplněk Umbrtkova Luna svítí dětem Umbrtkova Luna svítí dětem ii. (Osvícen prachem) Být znovu a poprvé osvícen prachem Zpoza rohů odezírat samomluvu ulic Na zarezlém potrubí jak nehřejivou kožešinu Hladit ostny jinovatky Pokorně tak pokorně Ti v papilárách tají Každým pískovištěm prokopat se k jílu Jako k slíbenému dědictví Do dlaní si nechat vrůstat Neloupané sémě štěrku Co z něj klíčí strupy divných hran Vypít každou noční kaluž i s komáří larvou Přisátou na prsu mléčné dráhy V každé šachtě větrací Slyšet jak déšť dmýchá kal Stojatý stesk Dunění hrdliček Město na plicích Cesta co je váháním A přece víc než tím iii. (Nattechrocht) Hoch to nocí táhne dál Klade sandál za sandál Není proč by sledoval Čemu blíž je, čemu dál Volný nocí táhne dál Kráčí hovno nehovno A chvílemi pohrdá Terčem chovné duchovno Hoch to nocí táhne dál Na rtech temný nattechrocht V tohtoročném discmanu Druhohorní blekmetal Když zahlédne z dálky Pána, zamává mu, zakloní se Uličnictví, zášť a láska se v něm mísí jako v míse Umbrtka mu na oplátku spílá do výrostků Líně v klíně sobě řeší Pubikovu kostku A je mu to vlastně jedno Takový je totiž Pán Bůh a Pán, jenž vidoucímu pomalu a jasně káže Stěhovat se v nory dvorů, dobýt popílkovišť pláže Olizovat stalaktity z pavučin a cementu Znát přísahu průmyslových rypadel, a nejen tu Odevzdat se záměstí A nocovat v bagru Nebojí se chlapec zloby zapuchřelých strážců temna Hlídacích psů zazávorných práce není velejemná A přece ho nevyděsí teror z kamrlíku V kapse totiž kouzelné má mýdlo, jehlu, dýku Vždy uprchne v bezpečí A zem se za ním půlí Umbrtkova Luna svítí dětem Umbrtkova Luna svítí dětem iv. (Smrt světem) Však odřezat se od světa, ne, to není jenom tak Svět lakotný uranista rozpojit chce vnitřní vlak Neponechá hocha Pánu, metalu a městu Majetnický androfil už rozepíná vestu Poklid v dětském pokoji a zdánlivě i v nebi Chlapec dumá - jsem jen Pánův, mám to štěstí, že by? Náhle venku za roletou táhle bludní bezdomovci zavijí Přivalí se z rohu glóbus se ztopořenou Skandinávií Vypadá to skoro lákavě Den už dávno zaparkoval svou sluneční Avii Je tma A svět ti nabízí to lepší... Skokem glóbus živelně se na hošíka snáší Prznivě se přivine a má to něco do sebe Když v kříži mlha severská tě zazebe A po sliznici kloužou fjordy Škrábou vlčí mordy v mluvě zpěněné A přetéká kraj Ravnajuvu krupicovou kaší Šourek černý jak se o něj třel Již neexistující svatostánek Fantoft No a to je příjemný Jenže pak svět přitvrdí v tom díle chlípné zkázy Strašný rytmus rovníkový střídá krásnou Burzu Sténá chlapec, jeho vazy, žíly v terminálním pulzu Naběhlé a demontován vývod bokem, rozprášena moudrost sazí Svět si vlastní šachtu razí, svět za lubem konec má Svět se zhoupne v pánvi, která vůbec není uhelná Tropický příraz pozemských zel A v mladé mozkovině přetlak Potom lup! a hlava vedví Svět v potměšilé lítosti si zaslzel A zvadl A zas šel Zbyl za ním Poklid v dětském pokoji kde Lebečního lavoru zel přenešťastný ovál Umbrtka mezitím ve skartu Mlčel a popil Popil a lehl Lehl a usnul Usnul a ve snu Něco vystudovalTeksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
