Stalo se to před nedávnem, stane se to zas
Ne každý je schopen přijmout plzeňského špínypána
Toho dne, kalného rána, jistý hlupák kráčel městem
Spatřil Pána Umbrtku, jak vládne prací velikou
Kolem skartu šel ten hlupák tuze zvláštní oklikou
Úpana měl kolem krku trnama nahoru
Nic ho ale nepíchalo, glazura a dřeň a smích
Oblouk duhy na pažích
Sportovně byl oblečen
"Jářku pane, co to činíš, nemohu to pochopit."
"Proč a nač ta divná práce, nemohu to pochopit."
Umbrtka odpovídá beze slova
Pomalu v plech udeří, potom znova
Pomalu přemisťuje staré lednice
Pomalu rozebírá, co je složené nejvíce
Pomalu přechází odněkud někam nelíně
Pomalu pracuje pro špínu ve špíně
A když se čas naplňuje, odkládá do bláta kovy
Náš Pán Umbrtka pomalu se zakloní
Po vnitřních kolejích jede pěšky ke koni
Do svíčkové nadrolí si slunce z duše hlupákovy
Ten okamžik pozření je i chvílí prozření
Hlupák náhle ví, s kým mluvil, nahlédnutí špinavé
Mysl tupou mocně rve, prachmatismus triumfuje
Pasáže všech šedých písní současně mu hlavou zní
Duší kráčí páni práce, v záklonu a vítězní
Pod kůži si hlupák rve omotané mastné dráty
Chce se vrátit v šedou náruč, procítit tu podstatu
Chce stát čelem ke skartu, marně však polyká šrouby
Křeč ho ranou snáší k zemi, pravda se sukovou holí
Chtěl by být alespoň smutný, ale hloupost mu to nedovolí
Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa. |
|
