Slunce! Přikryji tě mokrým hadrem Obeženu plechovým vlnobitím Cihlami z jílu Lidé se budou choulit V ledu a oceli podzemních nor Pít naftu z ešusů Klanět se uhlí Klanět se ramenům obřích strojů Staří budou vzpomínat a mladí je zardousí
Slunce, mám v čele kameny Které nerozpustíš, jsi jedním z nich Dovedu s nimi hrát na šachovnici kořenů Dávné hry, v nichž vždy prohráváš Dovedu jejich hodem věštit pád, o kterém nevíš Slunce, tak jako já Nikdy jsi nebylo svědkem svého nebytí Však bylo jsi tu, když nebylo mne A já vidím čas, v němž nejsi ty
Slunce! Zaryji do tebe nehty Holýma rukama servu tě z oblohy Za jednu z protuberancí pověsím tě Na hák v chladné komoře zrušeného řeznictví Budu se dívat, jak Zrůdné houby ze spár mezi dlaždicemi Pomalu tě pokryjí Pak odevzdám tvé mrtvé tělo Mrakům v kápích V tichém procesí vynesou tvé tělo zpět A znovu propadneš stálostem obřadu Východů a západů
Žádný z lidí nepovšimne si té změny Já budu sedět v tvých soumracích Opřen o strom A obdivovat nádheru horizontu Slunce!Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
