Tam bydlím, kde prach u starých popelnic Tam spím mezi cihlovými zdmi vyrážím do práce za mlhy a tmy po ránu Tramvajím dívám se do očí
Slovany září špínou a klidem na práci Nekonečný počet dní, težkých a deštivých Umbrtka chodí do skartu na pračky Rozbíjet a demontovat na dračky
Umbrtka jako stavebník Na obrovském jeřábu v kabině I jako šéfmontér dole Rozkazuje svým dělníkům Mistrům a zámečníkům Aby do boha to jelo
"Vytrhnu vás ze své země Kterou jsem vám dal A zavrhnu od své tváře tento dům Který jsem oddělil jako svatý pro své jméno A vydám jej za rezavý železný klíč Vynesený z hnědouhelného povrchového dolu v sokolovské pánvi A předmět výsměchu mezi všemi salámy"
Umbrtka dokončil svou motlitbu Vyžehnul z výkopu oheň A na Slovanech propukl požár Dům naplnila šedá oblaka
Všechen lid té čtvrti se seběhl kolem domu A jásal nad utrpením těch nových zdí Postavili tam pak zpátky staré kůlny Pravé Plzně jako symbol skartosféryTeksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
