Vidím troleje, táhnou se ulicí Zrak okouzluje žulové dláždění Mlží se vize mé, siluety vozidel Sen i skutečnost, zátiší dojemné
Prach ve tvářích dělníků a jejich dnů Vzpomínky povstávají, vytékají na povrch Symbolem starých snů jsou vody mých světů Chladná černá nádraží vždy terčem cest
Musím jít šedou ulicí, jen staré domy kolem Jediný lesk, ketrý spatřím je obraz lamp ve dlažbě
Za jemného deště je každá krůpěj skvostem Line se všude chlad, ze sklepů a z chodeb
Za městem šedá stráň, nad ní na kopci točna Dunění tramvají zní pod opadaným stromem
To jsou ta místa, vize černých alejí Siluety ve městě, každé noci spatřuji
Druhá tvář mnou oboustranně proniká Vnitřní a vnější vlaky, špína a její pravda Zakrytá stěna práce čeká na svůj den Vedou k ní koleje, pražce, zhmotňuje můj sen Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa. |
|