Dědici po mrtvých sami jsou mrtví A dědí to, co je mrtvé Ty jejich knihy a války a strach A klíče k bufetům Kde v tichých vitrínách Okorně kamení šunkové květy Z chlebíčku stává se Trilobit
Dědici po mrtvých sami jsou mrtví A to, co dědí, je mrtvé Po čaji pachuť a pochcaný sníh A dláto na salát Nos v těžkých veřejích Přivřený navěky masitou tlapou Věří, že větří, ale Jen bolí
Dědici po mrtvých sami jsou mrtví A mrtvé to, co je dědí Do desek náhrobních zarytý dech Vylhaný masopust Na vnitřních venkovech Bezhlavé laloky běhají dvorem Budou z nich jelita, polívka Prejt
A to je strašný a překrásný hodokvas Na němž jsi zdědil svou přilnavou sesli Svou houpací rakev Svůj popravčí ušák Však slyš: Hlupák neumí neumírat A přece neumírá Nežil totiž nikdy, aby mohl zemřít Ten, kdo objevil pravdu, ožil A ten je v nebezpečí smrti Neboť žije ode dne Kdy přišel Pán
ii.
Dokud jsem se plazil městem Záměstím a planou zemí Měl jsem jenom matku Byl jsem okem v kobce Kyprých řas; Však ode dne, kdy přišel Pán Já matku mám – i otce A pod nohama tlakovaný třas A řasy, které ten třas vyviklal a smetl Mám na komínu olovnatý trůn I teplé doupě v mokrém plotu A ten plot je živý Ve své šedi Kráčel jsem po mnoha cestách A divizny vědí Že jsem celá léta pojídal Jen prašné květy divizen; Však ode dne, kdy přišel Pán Znám pravý hlad i pravou sytost Vyznanou ve vděčné vizi Divize
I můj vlas se mastně leskne Morkem těžkých parostrojů Roj tkalcovských bucharů tká Překrásné a strašné sny Jež nad městem se němě pnou Jak valníková plachta Bludné báně Sto snů do hlav putuje A vniká poštou potrubní Usmívá se paní vrátná Přidělená čtvrté bráně Že jak to tak rachtá; Však já jsem ve snu bdělý Ode dne, kdy přišel Pán A hřmotně jeho dokonalá Moudrost ke mně Promlouvá
iii.
Slyš Neboť vyslala mne síla!
Jsem první a jsem poslední Jsem ctěná a jsem poplivaná Vědění a nejapnost Jsem šplouchající prázdná vana Ukrutná a slitovná Jsem mírem, který zasel válku Jsem červotoč v katafalku Jsem ta, jež je bezbožná A jejíž bůh je velký
Jsem ta, jež je jalová A mnoho je mých synů Jsem svého otce maminkou A vlastní sestrou svého chotě Který je mou ratolestí A který mne seslal slotě A jsem jeho sousedem Co svítí lidem do schránek A blokuje balkon Aniž vyjde z bytu
Proč se štítíš mého strachu Proč proklínáš mou hrdost? Vlepena jsem kanagomem Ve všech děsu leporelech A jsem pevnost podlomených Jimž se kosti v tělech Děsem vrtí
Jsem ta, již zvou zákonem A ty jsi nazval bezuzdností Jsem ta, již zvou životem A ty jsi nazval smrtí Slyš!
Jsem netknutelný horizont A jsem i svážnou kolejí Já stojím hrdě přede vším A za vším skrytě nitě mnu Tak porno jsem i záporno A psem jsem i z psa salámem A svornou jako proradnou Již miluješ a chtěl bys tlouci Arcicudná pedagožka I mrouskavá kurva rkoucí: Snožmo nelze cvičit Pozdrav sumci
Já obdělávám černozem Jsem jednočlenným kolchozem A morem, který klasy žne Jsem válcovnou i valounem Psem jsem i z psa salámem A kandovaný v žluči křen Já lakem jsem i lakmusem Jsem tichem, hlučným stereem Jsem levý kanál, pravý kanál Do obou se vlévá láva Přeludem i rojnicí Jež spečené lži rozčesává Já jsem jménem pazvuku I zvukem toho jména
Je sto tváří příjemnosti V bufetech a krmném hříchu V mrzkých vášních, výspách pychu V poprchavých potěchách Jimž oddáváš se V sebeklamu pouště Dokud neprozříš A nevyhledáš Místo, jež je Klidodárně Příjemné A tam mne nalezneš A budeš žít A znovu nezemřeš Ani tě nebude nic svědit V neblahé míře
iv.
Následuj mraky až ke kalným pramenům Jež kanou v kubících v hubicích komínů Hubících ty, kdo je staví Následuj holuby až k suchým rohlíkům Z kterých je vylomit umí jen malinké
babky Jež samy se z laviček klubou Následuj strupy až ke skryté krvi A bagry ke studnám Které jak nešťastní hadové tráví Kdykoli chtějí z nich pít
Následuj prejtu tok až ke třem lalokům Laloky k chlebíčkům Chlebíčky k masitým Mrakům Následuj strupy až ke skryté krvi Polykej déšť Půjdeš tak rovně i bokem A užasneš Nad tím co je A jak to být nemusí Ode dne, kdy na svět Který být neměl Přišel Pán
Umbrtka Pán Ano, ten brundibár od KostečkůTeksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
