Že něco by mělo přijít Ale kam co nebo kdo Bez účasti lidí i času Smrt to bude oblečená Duhou krásná žena Pomalu bude mizet Ve stínech a hromadách mraků Tesklivá poraněná zed´ Z šedesátých let
Nebude mít na zaplacení umbrtka rozmáčené časopisy a cedule s prodejem kaprů déštˇ ve Varšavě starý přes šedesát let
Tam měl náš pán bábu Neustále sahala na dveře A netrefila kliku A v šedesáti měla husté černé kadeře
A náš pán má věneček Zná každou hospodu Ne rekreačně večer Ale hned po práci Kdy je tam krásně pomalo A dělníci věší vaťáky u dveří
Bezhlavá smrt vyndavá lebku svoji Z poloprázdného půllitru Aby se mohla milovat s pivem A umbrtka se před ní strachy netřese Je zakloněný a jako by to neviděl
Pravou ruku má zvednutou chlapec na sněhové kouli Nebojí se že spadne a bude mít bouli Na to děti nemyslí Nemají v hlavě tolik diktátorů
My tenkrát z výšky viděli ulice Ze stromů a sloupků plotů Cikáni v mlze báli se našich hmot Tam chodil umbrtka taky Šel Dušanovi nebo za Petrem Opřeni o zarostlý plot tam stáli Petr Šmíd porazil pár stromů a pak ho vzala smrt
„Ty lidi jsou stejný vy ste každém tak jinej jako nejbarevnější západ smrti je veselá a neskloní se má svoje hodiny svoje salámy a sýry“Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
