Nemravná lůza bez pracovní morálky Pokradmu se množí, snad se chystá do války Nikoli ve špíně, krvi a starém listí V prosluněné konstrukci se rodí zcela čistí
Jejich oči tupě září, mlhu tříští neony Neopravitelní lidé opustili náruč tmy
Ať špína jak betonová opona Padne na neopravitelné Kosti a prázdné hlavy praskají Umbrtka je totiž slovo stelné
Ať špína jak betonová opona Pokryje dosavadní děje Kdo její hrany přibrousí K pochvale a povýšení spěje
A pak směle nastupují šedé vozy s radlicí Projíždějí Petrohradem, Umbrtkovou ulicí
Hrnou maso, kluzké kusy rozdrcených tupých těl Které k sobě neváže ani spárovací tmel Navěky pak vládne umbrtkovský kolorit Zvuk perkusních bucharů nenaruší noční klid Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa. |
|