Niterný žal, strhávající světlé zdivo lidskosti, pálí na popel víru v svět a pohřbívá jsoucno. V hořké melancholii pozvedá kalich krve a kropí hroby mrtvých stínů.
Život se musí rozplynout do věčného snu, odkud perutě tmavých nočních krizí přinášejí prach jistoty.
Měsíční svit a temnota skrze seschlé stromy jsou obrazem skleslosti, která vládne pustému kraji nesvětského snu.
Modravé cesty snových dálek, černá spleť trnového labyrintu a osvětlený beton z městských lamp. Věčná dálka topící se ve víru závratí.Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
