Jednou takhle jako vždycky seděli jsme v krčmě, vyprávěli starý zkazky a ty ještě starší. Náhle dovnitř přiběh posel, že se blíží Turci, chytli jsme se korbelů a poručili další. Pak jsme domů vzkázali, ať ženy pečou koláče a pošlou nám sem brnění a taky pivo černý, tušili jsme příležitost pro historky čerstvý, a tak jsme vyšli s písní na rtech, jak Landovo věrní.
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva, Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.
Na louce jsme stáli celkem v pevném sevření, nohy nám moc nesloužily a taky jsme se báli. O ramena opření jsme rovnováhu hledali a kalným zrakem viděli jsme Turky táhnout z dáli. Kdo moh ještě utíkat, tak do krčmy se vrátil, a ti co tam zůstali už psali že jsou zdrávi, někteří jsou u vesel na lodích turků otroci, ti co byli pohlední v harému krmí pávy.
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva, Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
