Údolím zimy, stíny se nesou. Sněhovou tříští, prosycen vzduch. Putují k místům, spárami času. Než slunce schladne a uzavře kruh. Jít a nemyslet na konec cesty! Svit měsíce v krvavém závoji. Na stromech z kostí, úzkost a strach. Bludné kořeny, květy zla. Nicota požírá lidský pach skrze temné lesy, není kam jít, právě zde, nacházím svůj klid.Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.