Na míse listu slovo slimáka?
Moje ne. Kdepak. To mě neláká.
V konzervě kyselina octová?
Tu se mi nechce brát tak doslova.
Prsten, co v slunci zlatě zablýskal?
Lži. Samé lži a navíc žal.
Na listu mráz, ten neposkvrněný
kotel, co věčně bublá, hovoří
jenom sám k sobě na vrcholu každé
z devíti černých Alp.
V zrcadlech poprask. S jakou zlobou
tříští i moře to své šedé – – –
Och lásko, lásko, moje roční dobo.
Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa. | 