Pomalu jde olivovým hájem vzhůru do hor, do své poustevny, vzduch voní mátou a rájem, jako bychom byli bývali s ním šli i my.
Bez jídla a s jediným přáním: poznat pravdu, tu nejvyšší, poznat, co je jenom pouhým zdáním, čekat, až Bůh prosby vyslyší.
František z Assissi a ti, co ho měli rádi, Ruffino, Angelo, všichni jeho kamarádi.
Za blázna byl pro svoji pokoru, papež ho poslal vyválet se s prasaty, všechna příkoří však snášel bez odporu, zkusme si představit, co bychom dělali já a ty.
Papežovi se pak zdálo o borcení chrámu, v tom snu uviděl postavu jasně jak den, podpírala svým tělem chrámovou bránu, o Františkovi byl tenhleten sen.
František z Assissi a ti, co ho měli rádi, Gineppro, Masseo, všichni jeho kamarádi.
V horách za městem je díra ve skále, tam bydlíval za svého života, teď jeho tělo odpočívá v katedrále, takto se odměňuje lidská dobrota.
Ptáci štěbetají, cikády zpívají, oslík hýká, lidi si plní kapsy, auta popojíždějí, hluk ve městě, dej ruku na srdce a zkoumej, zda se tě to taky týká, tenhleten příběh z roku jedentisíc dvěstě.
František z Assissi a ti, co ho měli rádi, Ruffino, Angelo, všichni jeho kamarádi.Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
