Dlouhé stíny zapadajícího slunce
Probouzejí temnotu kraje
Hlas klasů šeptá večerním krajem
Krev z oblaků stéká a smáčí mé vlasy
Na kraji zorného pole se míhají šedé přízraky
Přicházejí! Volám je k sobě
Se zapadajícím sluncem se probouzejí
S hlasem polí a krví nebe
S mým zoufalým
S mým toužebným
S mým osamělým
A hledajícím voláním
Oolerin
Oolerinnen
Rysy mojí tváře vykreslují masku bytosti
Kterou jsem se stal
Už mizí vzpomínky na život
Už zapomínám jaké to je žít
Už zapomínám žít
Jen bloudím mezi stíny kraje
A hledám
Hledám?
Občas se s úlekem otočím
V koutku oka vidím obrys postavy
Nikdy tam nikdo nestojí
A přeci se v těch chvílích necítím sám
Oolerin
Oolerinnen
Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa. |
|
