Brána,
tmavá okna, tichý dům
stíny stromů
brání paprskům
někdo táhlou píseň zpívá
ve vikýři v podkroví
komu ten hlas patří
kdo to ví

Vím že mám ho znát
zní tak vlídně
jako by mi říkal
pojď jen bránou dál
pojď jen dál
pojď jen dál a ruku dej mi

Vím že mám ho znát
párkrát týdně
jenom pro mě zpívá
tóny poslouchám
navěky váhám
jestli dovnitř vejít mám

Možná
ještě dítě nebo starej pán
snad ho někde
v městě večer potkávám
jeho dům je říše stínů
jeho zpěv je slunce zář
jednou poznám zblízka
jeho tvář

Je to jak žízeň

Vím že mám ho znát
zní tak vlídně
jako by mi říkal
pojď jen bránou dál
pojď jen dál
pojď jen dál a ruku dej mi

Vím že mám ho znát
párkrát týdně
jenom pro mě zpívá
dům jako starej hrad
zahradou
podivnou mně k sobě láká

Vím že mám ho znát
zní tak vlídně
jako by mi říkal
pojď jen bránou dál
pojď jen dál
pojď jen dál a ruku dej mi

Vím že znám ho ze snů!

---

Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.