Není to tak dávno, jako by to bylo předloni, co za mnou přišel syn, jestli mám čas a jestli bych s ním šel. A ještě než jsme přešli náves povídá: "Víš, ve škole se mi všichni smějí, ať dělám co bych chtěl. Proč nebydlíme ve městě. Tam by mi bylo mnohem líp. Patřil bych mezi ně a nebyl věčně sám. Takhle snad neznají ani moje jméno. Pro všechny jsem jen tenhle venkovan."
Vzal jsem ho kolem ramen a říkám: "Chlapče, proč by ti tyhle řeči vadily. Jenom si vzpomeň, že právě na vsi přišli na svět ti největší lidé, co tímhle světem chodili."
Vždyť jsou to právě oráči, pastýři, honáci a kočí kdo od pradávna dlouhé stovky let svým potem všechny lidi živí.
Z venkova byl i náš první prezident. Vesnickej kluk byl taky první člověk, kterej do měsíčního prachu stopy vryl a z chalupy je i pan primář, co tě před rokem vyléčil.
Ale především před všemi, kdo kdy prošli časem, je tu ten, který všechny vidí, jak tebe tak mě. Rozdává víru, naději a sílu ten narodil se v chlévě, v jeslích na seně.
Ježíš byl venkovan a nikdy nikdo jej nepřekonal v našich duších žije stále, stále dál, dál, dál i když Ježíš byl jen venkovan.
Z mýho kluka je dnes velkej chlap od naší procházky utekla spousta dní a když mu někdo řekne, že je ze vsi s úsměvem odpoví: "No, to je bezvadný".
Protože i Ježíš byl jen venkovan a nikdy nikdo jej nepřekonal v našich duších žije stále, stále dál, dál, dál i když Ježíš byl jen venkovan.
Ježíš byl venkovan a nikdy nikdo jej nepřekonal v našich duších žije stále, stále dál, dál, dál i když Ježíš byl jen venkovan.
Ježíš byl venkovan a nikdy nikdo jej nepřekonal v našich duších žije stále, stále dál, dál, dál i když Ježíš byl jen venkovan.Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.