Když soumrakem večerním stíny se dlouží a měsíční záře jde blíž jak krok za krokem tichý čas zvolna míjí tak jezdec a kůň těžce jdou
Závaží únavy mu ramena tíží i kůň jeho nemůže dál a hlavou, jak noc černé myšlenky táhnou a smrt drží svou věčnou stráž
Do trávy klesá s bolestí ran meč krví ztřísněný slouží za kříž žár ohně zaplaší temnotu nocí když usíná schoulený sám...
Pláštěm zahalen spí dříme svůj neklidný sen jenom dýka a kůň věrný spánek jeho hlídá dřív než noc vystřídá den Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa. |