V podpalubí člunu dřevěného brázdím nekonečný oceán ušetři mě, Die, života věčného beztak jsem duševně uondán!
Šroubem když vlnám jsem krajkoví rval nešetře nižádnou modravou hýžď tam kde pak kormorán paběrkoval stříkala mohutná bělavá tříšť.
Omamným tajfunem rejdařů vzor do lúzných tesů směroval příď kerosen v srdci, na duši vzdor co západ slunce, to plná síť.
Palubu zdobila figura lepá plachty dvě k prasknutí pnuly se vpřed na plody moře a na dary sklepa vzpomíná diktát můj: podagra, vřed.
Kompasu střelka už pozřela bhang v poblité mapě spí navigátor pavouků řádí už v kajutě gang rozbitý dávno je generátor.
Suché jsou mělčiny, pohaslý zrak nad fjordem krouží už hejno supů zlomené kormidlo, rezavý vrak žralok se směje otvorem v trupu.Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
