Horký vítr polednem dýchá jantarovým křídla vánku odlétla k místům neviděným
Ticho se líně prolíná pískem co únik hledá skulinou spárů spálených myšlenka návrat vánku čeká čekáním nehybných
Dřív, než přejde se vteřina žáru pozastaví stoupá vzhůru, kde v ticho a snění se se roztaví
Slunce je žhoucí bílý míč svou chutí pálí na rtech kapky co zvolna stékají náhle se ztrácí dřív, než skanou stanou se toužením
Dlouhá chvíle a paprsek málem přibíjí stín dlouhý výlet do neznámých říší neznámo s kým
Nápad, co právě vánek dých ulétl s touhou přání netušených dál dlouze spát než se zas k ránu náhle zjeví ve světle svítáníTeksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.