Husy z křídel pírka ztrácejí cestou bílou oblohou leží kolem v bílých závějích dálku cítím u nohou.
S jeřabinou krvácím a je veta po ptácích s jeřabinou já tu pláču zas závan léta ve mě zhas.
Jeřabinám v krůpějích slunce vzlíná s nadějí že já létem tak zmámená půjdu světem dál bez jména ten podzimní čas též jaro tají.
Husy v přímce nebem táhnou zas dálkou křídla zašumí já v té vůni vzduchu cítím Čas Čas je stav co neumím.
V jeřabinách zhoustnul mráz já jsem jiná jako Čas v jeřabinách smutek s pálenkou kráčí k zimám nad sklenkou.
Jeřabinám v krůpějích slunce vzlíná s nadějí že já létem tak zmámená půjdu světem zas bez jména ten podzimní čas kéž jaro tají.
Jeřabinám v krůpějích slunce vzlíná s nadějí že já létem tak zmámená půjdu světem zas bez jména ten podzimní čas kéž jaro tají.Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
