K hodinám se už nedívám, ty mají dál dvanáct čísel.
Když usínám, tak všechno znovu odkvétá, já, co v sobě mám, to ví se.
Rozkvétá všechno zvadlé, dál odplouvá kal a já tu jsem a dýchám tu dál.
Já zůstávám dál, já zůstávám dál, já zůstávám v zrcadlech odvěkou ženou.
Óó, v hodinách i tikot ustává, hmm, a srdce mé je tišší.
Já nevnímám, jsem v dávných představách hmm, i láska je mi bližší.
Já jdu zpátky časem, ztrácím vrásek síť a vším tím, co je pasé, táhne se červená nit.
Já zůstávám dál, já zůstávám v zrcadlech odvěkou ženou.
Óó, já s tou svou nití červenou, dál musím jít za svou proměnou.
Dívky, ty zůstanou, v ženách navždy zakleté jsou dál.
Já zůstávám dál, já zůstávám dál, já zůstávám v zrcadlech odvěkou ženou.
Já, já, já zůstávám dál, já zůstávám dál, já zůstávám v zrcadlech odvěkou ženou.
Ó ó ó, jéé. Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa. |