Zář šáronské růže je v ní, žár denice odpolední, na rtech jejích réva sladká, nardem voní kůže hladká. Jmenuje se Magdaléna, není svatá, je jen žena. Aleluja.
Jak studnice bývá žena zámkem ctnosti uzamčena, přijde poutník, zmírá žízní, vodu žalář studně trýzní. Žízeň ztiší Magdaléna, není svatá, je jen žena. Aleluja.
Špatně luna hrozny hlídá, lišky vinic nedohlídá; mužů těch je mnohem více, dala jim klíč od vinice. Není svatá, je jen žena, proto hřeší Magdaléna. Aleluja.
Marně luna lišky stíhá, vinici už neostříhá. Slyším volat farizeje: tato žena v peklo spěje! Amen, pravím, amen, stůjte, jste-li svatí, kamenujte. Aleluja.
Krása není hříchem, hříchem bývá přísný půst. Láska je jak píseň, v níž se mění žízeň úst. Aleluja, aleluja-a.
Nocí myrha hořce voní, tráva pláče, rosu roní, marně pastýř ovci hledá, luny svit se chytit nedá. Vítr z vinic tiše sténá: Magdaléna, Magdaléna. Aleluja.
Přísní soudci ženu jali, krásnou kadeř ostříhali, k pranýři ji městem vedou, odpustit to nedovedou. Mají pro ni různá jména, jen neslyší Magdaléna. Aleluja.
Kámen z hory Olivetské bude pršet v zlobě světské, ústa, která líbávala, talár nutí, aby lhala. Ruka něžná v roztoužení, ta teď sahá po kameni. Aleluja.
Jménem lásky, jménem mládí, jménem dlaní, které hladí, jménem noci, která spí, jménem srdce, kterým žiji, amen, pravím, amen, stůjte, jste-li svatí, kamenujte. Aleluja.
Krása není hříchem, hříchem bývá přísný půst. Láska je jak píseň, v níž se mění žízeň úst. Aleluja, aleluja-a. Aleluja, aleluja-a. Aleluja, aleluja-a.Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
