Je půlnoc nádherná, spí i lucerna, Tys′ mě opustil ospalou. Tu v hloubi zahrady cítím úklady, s píšťalou někdo sem kráčí. Hrá náramně krásně a na mě tíha podivná doléhá. Hrá náramně, zná mě, nezná mě, něha a hudba až k pláči.
Pak náhle pomalu skládá píšťalu, krok, a slušně se uklání. Jsem rázem ztracená, co to znamená, odháním strach a on praví:
Pan jméno mé, mám už renomé, Pan se jmenuju a jsem bůh! Pan, bůh všech stád, Vás má slečno rád, jen Pan je pro vás ten pravý.
A ráno, raníčko, ach, má písničko, Pan mi zmizel i s píšťalou. Od Pana, propána, o vše obrána, ospalou najde mě máti. Hrál a ve tmě krásně podved mě, kam jsem to dala oči, kam? Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh počítám dal a má dáti.Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
