S otázkou já ráno vstávám stále stejnou naivní, kdy se láska láskou stává, čím den ovlivní, když zní.
Nechám lásku znít, je v ní bouřka, je v ní klid, já nechám ji hrát, její zvláštní prstoklad má řád.
Ten řád tajný od věků, tajný jak chrám Aztéků, co nám nedá spát, kdy je vzlet a kdy je pád, chci znát.
Dál jen ať nám láska zní, všemocná, dál jen ať je tu s námi, ať moc má, s ní den zdá se vítězný, prožitý, ať stálá je jak souhvězdí.
Dál, ať dál láska prosvítí náš den, ať se mstí tajemstvím, dál jen.
Láska může dát dnům děj, může smýt i beznaděj, co chce, může si brát, nemám důvod touhu vzdát, mít rád.
Dál jen ať nám láska zní, všemocná, dál jen ať je tu s námi, dál ať moc má, s ní den zdá se vítězný, prožitý, ať stálá je v nás jak souhvězdí.
Ať dál, ať dál láska staví v nás, v nás chrám, ať se mstí tajemstvím, dál nám.
Ať s láskou zprůsvitním, v ní je věčný bod záchytný, láskou ať každý den zní.
Ať je láska bezmezná, ať jen dál je záhadná, ať má úctu horských štítů, ať je víc než vítězná, ó jé.
Dál, ať dál láska staví v nás, v nás chrám, ať se mstí tajemstvím, dál nám, dál…Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.