V téhle čekárně nazvané svět, stojím pěkných pár dní a let. Čekám autobus co měl tu jet a já měla jet s ním. Má prý průhledy z růžových skel, jeho cena snad stále stoupá, kde jen vězí se ptám jak hloupá i když v podstatě vím: Ten vůz už jel a na všech rozích byla zelená. Tys líbal spánky mé a čas náš stál i běžel zároveň, to byl ten čas, kdy víš, co je to štěstí a co znamená a pak je poztrácíš - štěstíčka z poutí. S prošlou jízdenkou v kapse jdu dnes, cestou ve tvaru písmene es. Hledám někoho, kdo by mě svez a já jela bych s ním. Někde blízko snad bloudit by měl, malý autobus s nákladem štěstí, třeba cestu si dál ke mně klestí i když v podstatě vím: Ten vůz už jel a na všech rozích byla zelená. Tys líbal spánky mé a čas náš stál i běžel zároveň, to byl ten čas, kdy víš, co je to štěstí a co znamená a pak je poztrácíš - štěstíčka z poutí. Ještě nabírám dech, ještě žiju si, chci pálit stůj co stůj. Ne nejsem asi z těch, co nic nemusí a tak názor měj si svůj, jen mě nelituj i když já si říkám dál: Ten vůz už jel, je přece zázrak, že tu vůbec byl, jen objel světadíl a snad se vrátí. Ten vůz co šťastný byl, pro mě se vrátí.Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
