Já, vojvoda druhdy mocný a cituprostý panovník Říši svoji rekům mladším jsem již dávno přenechal Na svůj lesní hrádek skromný, jenž v temném hvozdu dobře skryt Na vejminek zasloužený honem rychle pospíchal
Míru splaceného krví prolitou chtíc užívati Klidu v duši, řádu v mysli bez vojenství rozvíjeti
Nahánění šelem divých, pojímání panen krotkých Turnajůch s tupými dřevci, mnohých her v kostky a v karty I sportůch druhých všelikých podobně tak ušlechtilých Pěstovati ku radosti i pro zdraví svého dosti
Hodokvasům bezbřehým nestřídmě se oddávati Z rohu stálé hojnosti ku smrti se opíjeti
Však mi míru věčného není zcela dopřáno Sejíti stářím poklidným není ještě souzeno Červ pochybnosti pilný skrytě práci svou provádí V hlavě mojí hlas podivný podivnou řeč podivně dí
"Pane můj druhdy mocný, už dlouze pouze sníš Promni svůj zrak zkalený, ať krutou pravdu zříš
Vždyť ještě dnové tví vůbec nejsou sečtení Vždyť ještě tělo tvé není zcela scvrknuté Vždyť ještě paže tvá mocně mečem vládnout zná Však nicota nicotná zaživa tě požírá"Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
