Do prázdných očních důlků kape den a pálí mý oči na dlani už dávno dodoutnaly snad se jen ještě panenkami smály ale slzy po mých tvářích už nestékaly. V mojí řadě jedna žena zešílela: "Hoří!" - leč výkřik utkvěl v mrtvém vzduchu. Nasáklá krví hoďte na hranici těla! ten její křik nás stále bodal v uchu. Hrůzou z těch jatek pomatená žena bez hlesu klesla na zem udušená.
Šílený dupot slepce který kvílel a pletl nohama jak poražená ovce úprk za ním - a mrtvá ticha chvíle pak tupý pád když zablýskl nůž lovce. Ten už je spasen, řekl jsem tmě, kdy dojde na mě v tu chvíli nevšim jsem si že nás vezou k jámě přes slzy zas mi zela jak v tom ránu hluboká jáma, od včerejška čerstvá napjal jsem sluch a čekal první ránu až padne na dno jámy první oběť zvěrstva. Oteklým uchem bedlivě jsem chytal údaje kdo už odpadl tam vzádu, kdo v předu sčítal jsem a odečítal a stále dál šlo počítání pádů. Přesnými smysly chtěl jsem popořadě počítat mrtvé, jsa padesátý v řadě!
Sluch mi to všechno místo zraku sdělil i zablýsknutí slunce na čepeli to strašný světlo ještě dnes mě bolí blesky a rozbřesky ho nezastíní světlo života jako bych byl prolil ohnivý slzy - cítím je i nyní a k tomu vytí mučených se speklo v jediný šílenství, v jediný peklo!Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
