Jsem slon a ty jsi porcelán a život se mnou je pech, co můžu, vždycky podělám a hledám tě v těch střepech a nosím si tě po kapsách, bejt Nezval, dodám ještě, jako by mi okap sáh za límec prsty deště… Nosím si tě v ubrousku a s požehnáním Božím dnes v noci, kousek po kousku, z těch střípků si tě složím a abys mohla do světa, je třeba vdechnout duši, leč dech tě zase rozmetá a vzkříšení se ruší… Nosím si tě v příšeří mé růžolící dlaně a až mi jednou vyměří u brány základ daně, tak odevzdám jim hromádku tvých střípků ze své pěsti a v nebi řeknou: V pořádku, vy máte z pekla štěstí…Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
