Ve všech novinách, furt znova stejná tvář, tak znavená a pod ní velká slova dávno smyslu zbavená… Krásné je, když srdce touží začít znova, leč kavárnou neslyšně krouží motýl Povaleč… Stojím v řece času po pás, v zadní kapse europas, vesmír už jsem propás, ale tebe nepropás… Krásné je, když srdce touží… Jsem šťastnej, kdo ví, jestli, šeptá slza za víčkem, když ruka na stůl kreslí obraz Dámy s písíčkem… Krásné je, když srdce touží… Venku za okny je brajgl, nebem prolít zlatej šíp, stejně je to jenom vajgl, co ho Pámbu špatně típ… Krásné je, když srdce touží… Ve sklínce sotva na lok, v hlavě hejno zlatejch ryb a číšník, jako žralok, reaguje na pohyb… Krásné je, když srdce touží… Než docinkají sklínky, a než se vymotá krátký záznam z černé skříňky mého života… Krásné je, když srdce touží začít znova, leč kavárnou neslyšně krouží motýl Povaleč…Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
