V davu lhostejných kráčíš opuštěna S potřebou žít a s krajícem chudoby Slyšíš na něžnost a na jméno žena Potkáváš blázny a divné osoby Mladá a bezbranná s jistotou v prázdnu Zvednutá touhou a stržená ke dnu
Sex jako přítel ti posílá květiny Pokaždé v náručí jiného muže Hvězdnatý orloj a nebeské hodiny Mlčení, závrať a zrosená kůže V liteře pohlaví čitelná nejasnost Rozlehlé pastviny, víno a proradnost
Veselí přátelé z přístavu domova Vplouvají do noci brousit si ostruhy Láká je výběh a neděsí obava Sedmnáct let zná jen koníčky odvahy Umlkla modlitba k domovské péči Rány jen samota pokoje léčí
Samota pokoje a okno přízemní Život jde po svahu, dolů se smeká Přijď ke mně, zvednu se, uslyším klepání Můj pramen dívky už do ženy vtéká Budu se radovat, k smrti tak blízko je Čistá jak sníh a ten brzy roztaje
Kolik je potřeba předmětů k žití Peřina, koberec, okno a židle Na stěně vzpomínky uschlého listí Kamínek, růženec, šištička z jedle A potom oči, co v duši se topí V žaludku hlad a po lásce stopy
Lidi už v řadě jdou, tupí a sedření Sevřeni pravítkem, není už místo My se tam nevejdem, budem vyhoštěni Lidstvo je mazlavé, lepkavé těsto Nad ránem viděná perlička dívky Mramor a stín a nehybné křivky
Černá a bílá žádný příběh neskrývá V zlomených tónech je písnička žití Zlomené barvy, zlomená šedivá Světlo, co kruhem si sílu svou krátí Ulice, myšlenka, zrcátko, úsměv Mlčení, prázdno, touha a výjev Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa. |
|