Spusťte, prosím vás, rolety s modrými pruhy doktor pro mě už lektvary hotové má k mému lůžku dnes přišli ti, u nichž mám dluhy moje Víra a Láska a Naděje má
Sáhnu hluboko do kapes a marně hledám prázdná tobolka sklouzla mi na parkety "Moje Víro, proč pláčeš a proč jsi tak bledá za mě sto dalších dlužníků zůstane ti"
Hlavu zvedám a něžně se rozhlížím kolem kam jsem schoval ten papír a co jsem to psal? "Matko Naděje, neplač a netrap se bolem za mě sto dalších synů ti zůstane dál"
K Lásce vztahuji ruce své, zda ještě zná mě ona řekne mi kajícně polohlasem: "Nebuď smutný a netruchli, věčná je paměť a já ve jménu tvém sebe rozdala jsem"
"Ať už kdokoli líbal tě, kdokoli laskal ať už plamének hřál tě či požár tě hřál lidská hloupost je věčná, však věčnější láska dluh je vyrovnán, trest vykonán, žijem dál"
Venku svítá a já ležím čistý a klidný bílým vlajkám se polštáře podobají mé tři sestry, tři ženy, tři soudcové vlídní poslední úvěr času mi otvírají
Mé tři ženy, tři sestry, tři soudcové vlídní trvalý úvěr času mi otvírají Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa. |
|