Anežka není odpoledne doma
Marně jí dcera klepe na dveře
Je na hřbitově jako obyčejně
Vrátí se kolem večeře
Jedině tam se cítí trochu v klidu
Zalije kytky Vzkřísí plamen svíčky
I nápis přetře A pak - po úklidu -
Postává mlčky s přivřenými víčky…
V posledních letech vždycky usnul v křesle
Když přišel večer pozdě z procházky
Nikdy jí neprozradil proč se tváří sklesle
Zůstaly po něm jenom otázky…
Není to žádný nedopsaný román
Ba ani námět k opeře
To jenom Anežka už vůbec není doma
A dcera marně klepe na dveře
Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa. |
|
