1. Daleko za obzorem sémě zášti klíčí, utíkám jako zvíře, davem nocí štván, býval jsi jejich vzorem, teď tvé sochy ničí zklamal jsi ve své víře hned při první z ran. Pláč je vítán, plameny osuší tvář.
Pr: Zeptal jsem se Krista, když mě míjel s břemenem svým, jestli věří dál. Potom, kdž už na kříži se svíjel, jednoznačnou odpověď mi dal:
Ref:
Je to jako splácet dluh, jehož výši zná jen bůh, je to jako bych tápal v mlze. Je to jako bludný kruh, otec, syn a svatý duch, je to jako by se z dálky drze smál.
2. Ne, žádná láska není, teď tvé oči křičí nač ústa dívají se už se nedozvím, v bezduchém zhovadění myšlenky se příčí a zhusta stávají se dílem ďáblovým. Pláč je vítán, plameny osuší tvář. Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa. |