Nad hrobem se sklání sto let stará přání,
nakonec jsi zbyl jen sám.
Jsi kámen, který dýchá, ovládá tě pýcha,
z obrazu je prázdný rám.

Poslední jsi zůstal, zarostla ti ústa,
nepotřebných slůvek chrám.
Strach ti srdce svírá, opouští tě víra,
že se jednoho dne vzdám.

Spálit kříž je málo, vám se zvláštní zdálo,
zkoušet snít, že žijem stokrát.
Velebíte boha, který vám vzal roha,
nevěří, že může prohrát.

Všehoschopná lůza, krutovlády hrůza,
záblesk ve tvých očích znám.
Jako signál tísně, zní pohřební písně,
kolem ohňů tančíš sám.

Proč mám ti lhát, že tě mám rád,
tvé ruce vzdálené zůstanou.
Proč mám ti lhát, že tě mám rád,
když činy slíbené zůstanou,
každý den, každou noc.

---

Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.