Sliboval mi hory, doly, středověký hrad,
že prý pro mne, princeznu, chce rytířem se stát.
Tak našel starou zříceninu, loutnu, židli, stůl,
všechno byla jak být mělo, z věže tlouklo půl.

Pak zbledla má i jeho tvář,
šla tiše k nám podivná zář,
pan kastelán též bledý byl,
když s lucernou nás objevil, ou, ou, ou.

Ou, ou, ou, zratila jsem závoj z hlavy někde na schodech,
byl ze svatby mojí mámy, páni, to byl spěch.
Teď bych mohla beze všeho divoženku hrát,
sukně, předtím skvěle dlouhá, teď je akorát.

Jak domů jít a nebýt bit,
můj rytíř děl, kde loutnu vzít.
Pan otec prý je podivín,
já dnes už vím, co je to splín.

Ou, ou, ou, sliboval mi hory, doly, středověký hrad,
že prý pro mne, princeznu, chce rytířem se stát.
Jó, užili jsme útrpného práva víc než dost,
hrady hodlám navštěvovat už jen jako host.

Ša-la-la-la, sliboval mi hory, doly,
středověký hrad,
že prý pro mne, princeznu, chce rytířem se stát.
Jó, užili jsme útrpného práva víc než dost,
hrady hodlám navštěvovat už jen jako host.

---

Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.