Tehdy jsem byl malej, blbej
kluk, co nikdy neměl holku
Flákal jsem se po ulicích
Občas tajně kouřil v parku
Vona byla krásná, černá
Mohla klidně bejt má máma
Pozvala mě k sobě domu
Náhodou prej byla sama
Povidá mi – neboj, bude to fajn, uvidíš
Malý bílý kluky já mám stejně nejradši
A pak jsem v ní
Najednou byl
Vo tom se mi jenom zdálo
Ani jsem to
Nepočítal
A jí to bylo pořád málo
Byla na mě milá, hodná
Voněla jak růže z pouti
Ďála se mnou divný věci
Celej svět se při tom zhroutil
Na stole pak nahá stála
Viděl jsem jí ze všech stran
Lepší ženskou já už asi
stejně nikdy nepotkám
Povidá mi – neboj…
Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa. | 