Možná si vzpomínáš na tu noc páteční která nás nad ránem změnila navždycky
Noc, kdy nic netlačí v posteli z bodláčí kdy měsíc zhasíná na láhvi od vína
S rukama od krve milovat poprvé najednou všecko říct a nechtít ublížit
Možná si vzpomínáš na ten den poslední v rádiu zpívali o láskách nevšedních
Do louží v ulicích padal sníh, šedivej jak náš byt a víno na stole nebyl čas otevřít
Někdo z nás spálil most přes řeku Lhostejnost nezbyl nám žádnej cit, už ani nenávist košile svatební potrhal vítr dní ten, kdo nám zastele studený postele kdo mi tvý objetí vymaže z paměti tvá jizva na dlani a kalná svítání jsou pryč jen tenhle prázdnej byt tu zbyl jen tenhle divnej byt mi zbyl
Nezbyl nám žádnej cit, už ani nenávist košile svatební potrhal vítr dní tak, kdo nám zastele studený postele kdo mi tvý objetí vymaže z pamětiTeksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.