Hrál kdosi na hoboj a hrál již kolik dní
hrál vždycky navečer touž píseň molovou
a ani nerozžal si oheň pobřežní
neb všecky ohně prý tu zhasnou, uplovou
zhasnou, uplovou
Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách
na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál:
Hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach?
Byl tichý Pastevec, či vyděděný Král?
Hrál smutně na hoboj.Vzduch dojetím se chvěl
pod písní váhavou a jemnou, molovou...
A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl:
Jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou
Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa. | 