---

Eva: Tak já musím jít.
Jaromír: Vždyť venku je déšť a mráz.
Eva: Mám doma už být.
Jaromír: Ó, bejby, však máme čas.
Eva: Tak nezdržuj dál.
Jaromír: Kam já jen ty klíče dal.
Eva: Když naspěch mám.
Jaromír: Venku je bouřka, nechoď tam.

Eva: Má máma je strachem bledá.
Jaromír: Vítr se děsně zvedá.
Eva: A táta vzteky nebude spát.
Jaromír: Taky přece kdysi byl mlád.
Eva: Už rákosku na mně hledá.
Jaromír: Lásce se bránit nedá.
Eva: Tak pusť mě domů, když mě máš rád.
Jaromír: Chvilku se tu pozdržíš snad.

Eva: Už pět minut jen.
Jaromír: Proč zastavit nelze čas.
Eva: A pak musím ven.
Jaromír: Však venku je déšť a mráz.
Eva: Co může mě hřát?
Jaromír: Ta pravda, že mám tě rád.
Eva: Pár slůvek tvých.
Jaromír: Pár slůvek, slůvek nejsladších.

Eva: Jen říkej mi, bejby, bejby.
Jaromír: Mé milé krásné bejby.
Eva: A já svou bázeň přemohu snáz.
Jaromír: Z mých rukou se před světem spas.
Eva: Už měla bych jít.
Jaromír: Až přestane pršet.
Spolu: Venku je déšť a mráz.

Eva: Už začlo se dnít.
Jaromír: A venku je déšť a mráz.
Eva: Tak já musím jít.
Jaromír: Ó, bejby, však máme čas.
Eva: Tak nezdržuj dál.
Jaromír: Kam já jen ty klíče dal.
Eva: Když naspěch mám.
Jaromír: Venku je bouřka, nechoď tam.

Eva: Můj táta už zřejmě běsní.
Jaromír: Táta tě, bejby, nesní.
Eva: A svolal na mně blesky a hrom.
Jaromír: Tak v sobě tu bázeň už zlom.
Eva: V tomhle jsou naši děsní.
Jaromír: Dcerka je pryč, co je s ní?
Eva: Tak zabal mi a pak už jdu dom.
Jaromír: Žízeň mám jako vyprahlý lom.

Eva: A teď se tě ptám.
Jaromír: Ó, bejby mé, taž se, taž.
Eva: Co doma říct mám?
Jaromír: Že hrozně mě ráda máš.
Eva: Co tátovi říct?
Jaromír: Nestane se vůbec nic.
Eva: Tak je mně půl.
Jaromír: Kdo psa chce bít, ten najde hůl.

Eva: Že tramvaje bídně jezdí.
Jaromír: Tím bys ho stiskla ke zdi.
Eva: Že chuligáni přepadli nás.
Jaromír: Nechme toho, ještě je čas.
Eva: Tak já musím jít.
Jaromír: Až přestane pršet.
Spolu: Venku je déšť a mráz.

---

Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.