Eleonor:
Mám sny, co v myšlenkách jsou,
Vypráví příběh o nás dvou,
Jeden z nich, ten nejhezčí, dokola se vrací,
V něm jsi ty – jak ožíváš.

Co když máš mě rád, jen nemůžeš to říct,
Já tě ráda mám, slyš mé vyznání,
Nebo máš mě rád, a víc mě nechceš znát
Cožpak chceš být stále sám?

Strašák:
Kdybych jen lidský dech mohl mít,
Své city k tobě neváhal bych vyslovit,
Snad o mě sníš, když večer spíš, já chtěl bych se ti zdát,
Chci žít, ne nehybně stát.

Eleonor:
Co když máš mě rád, jen nemůžeš to říct,
Já tě ráda mám, slyš mé vyznání,
Nebo máš mě rád, a víc mě nechceš znát
Cožpak chceš být stále sám?

Strašák:
Já ty city k tobě mám,
Stále jsi však vzdálená.
Proč Strašákem mám navždy být? Věř mi, já dám cokoliv,
Abych mohl jen s tebou žít.

Oba: (k sobě)
Dám – ti celý srdce mý,
Nám – ať lásku závidí,
Ve snech se mi zdáš, chci líbat tvoji tvář,
Staň, co má se stát.

Eleonor:
Co když máš mě rád, jen nemůžeš to říct,
Já tě ráda mám, slyš mé vyznání,
Nebo máš mě rád, a víc mě nechceš znát
Cožpak chceš být stále sám?

---

Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.