---

Už všichni spí,
jen ona se z okna dívá,
moc dobře ví,
co se v těhlech dnech stává.
To prokletí,
má poznačené v kalendáři,
to splynutí,
ráno pozná-váš v její tváři.


Co mi napoví,
jak poznat jí mám mezi námi,
kdo ji zastaví,
snad farář svými modlitbami.

Už cítí strach,
však s půlnocí se tiše blíží,
dívka vlkodlak,
snad bůh jíí cesty zkříží.




2x Oči září tmou, to vití bere dech, jen ona jak ve snech, děsí lidi krajinou
i mraky se stahujou, nad křížemi v kostelech, snad ten poslední vzdech, ukončí noc podivnou.



Kde kdo jí zná,
zas všichni v rukách kříže svíraj,
nocí kalená,
zas lidé se ukrývaj.

V očích má tmu,
a v rukách drží sílu temnou,
jak ve zlym snu,
jen čekáš, kdy se, síly střetnou.

Kolik století,
se probouzejí tmou,
s úplňkem tancujou,
to přece ví, jen dívka vlkodlak.

Šíří se jak mor,
na který není lék,
po celý náš věk,
nestačí vzdor, ta dívka je vlkodlak.

---

Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.